Blog Davida Šrámka: Jak ukočírovat své sbírky?

Existují sběratelé, říkejme jim třeba „přímočaří“, kteří mají 1 hlavní sbírku a s ní si naprosto vystačí. Maximálně k ní vedou 2-3 vedlejší, ale pořád jsou v pohodě. Těmto sběratelům trošku závidím a zároveň je obdivuju. Kdo mě ale aspoň trošku zná, tak ví, že mezi ně rozhodně nepatřím. Pravdou je, že jsem ve spoustě ohledech jejich téměř dokonalým opakem. Byly doby, kdy jsem si myslel, že těchto „přímočarých“ sběratelů je většina. Při pravidelném prohlížení uživatelských sbírek na Absolutu jsem ale dávno zjistil, že takových, řekněme „komplikovaných“ sběratelů, je víc než dost a tento fakt mě motivoval k sepsání krátkého zamyšlení. Třeba někomu řádky níže pomůžou v řešení podobných dilemat, kterými jsem procházel i já.

Pro lepší pochopení kontextu, pár slov o mém sběratelském vývoji. Když přeskočím temné, leč nostalgické období začátků někdy na základní škole a následnou mnohaletou pauzu, dostanu se až na přelom let 2013 a 2014, kdy jsem jakousi náhodou shlédnul utkání mezi Torontem a Dallasem. Tato událost ve mně probudila dávno zapomenuté pocity, jaké to bylo, když jsem se kdysi zajímal o NHL. A o NHL jsem se zajímal právě proto, že jsem sbíral hokejové karty. V tu chvíli bylo jasno, musel jsem se k tomuto krásnému koníčku vrátit. Po krátkém průzkumu a za doprovodu velkého úžasu, kam se hobby za ty roky posunulo, jsem měl poměrně rychle jasno a mohl rozjet 2 sbírky. Přesněji řečeno hráčské sbírky, tedy takové, kdy sbírám všechny karty daného hráče. Jak jsem do sběratelského, ale i obecně hokejového světa pronikal víc a víc, začaly tak nějak nenápadně vznikat další hráčské sbírky. Na ty se časem začaly nabalovat sbírky setů, ať už řadových nebo insertních. A aby toho nebylo málo, přidal jsem v průběhu let ještě sofistikovanější formy sbírání, kdy se daná sbírka řídí nějakým konkrétním pravidlem, či pravidly.

Ve svém největším rozmachu jsem se dostal až někam k hranici 40 aktivních sbírek. Ne nadarmo jsem se díky tomu stával v naší sběratelské bublině terčem různých vtípků. Horší ale bylo, že jsem se čas od času přistihl, že mě hobby už nenaplňuje jako dřív. A tyto nepříjemné pocity byly čím dál častější. Věděl jsem, že skončit rozhodně nechci, ale něco jsem změnit musel. A tak jsem začal o svých sbírkách více přemýšlet a to i ve smyslu, že ne všechny musím nutně udržet. Nejdřív to odnesly takřka všechny base sety s výjimkou legendárních 96/97 Fleer Metal Universe. Což o to, řadovky mám obecně rád, ale zde rozhodoval čistě praktický faktor a to náročnost na skladovací prostory. Následovaly insertní sety, především ty, u kterých jsem delší dobu nezaznamenával žádné nové přírůstky a tudíž jsem je mohl postrádat úplně. Nebudu lhát, není pro mě jednoduché zrušit jakoukoli sbírku, ale pořád je to mnohem lepší varianta, než karty pověsit na hřebík úplně. To nejtěžší mě ale teprve čekalo.

Jak jsem v průběhu času postupně rušil tyto jednoduché sbírky, čím dál více mě bavily ty koncepční nebo by se dalo říct ty s myšlenkou. Mluvím například o sbírce UD Canvas Retired Stars, zaměřující se na legendy na „canvaskách“ napříč ročníky, ale i o dalších podobných „projektech“. Na druhou stranu, tím méně mě naplňovaly hráčské sbírky a to i ty, které patří k mým nejstarším. Jedna věc je zrušit sbírku base setu, úplně jiná káva je ale sbírka hráčská. Nakonec jsem řešení přece jenom našel a tím se dostávám prakticky do současnosti. Vtip je v tom, že jsem si všechny své sbírky rozdělil do 4 kategorií, kdy každá kategorie má jasně stanovená pravidla:

MAIN

Hlavní sbírka, hráčská. V současné době mám 2, což vlastně platí celou dobu, protože to jsou přesně ty 2 sbírky, kterými jsem začínal. Tady jsem zkrátka v pohodě a nic se nemění.

MINOR

Naopak zde došlo ke změně nejzásadnější. Opět se jedná o hráčskou sbírku nebo lépe řečeno sbírky. Mám jich hodně. Až doteď jsem ovšem mezi hlavími a vedlejšími nedělal prakticky žádné rozdíly, byť je takto nazývám od začátku. Novinkou však je, že jsem dokázal sám sebe přesvědčit, že ve vedlejších sbírkách nepůjdu po všech kartách, ale jen po vybraných. Prvním krokem tedy bylo stávající sbírky zredukovat. Tímto procesem se navíc pěkně vykrystalizoval jakýsi klíč, podle kterého budu karty vybírat. Primárně se bude jednat o paralelky, pěkné inserty, memo, či podepsané karty. Výhodou ale je, že tento přístup můžu libovolně měnit dle potřeby a právě takovou volnost jsem zjevně potřeboval. Nevýhodou pak je, že mi nový postoj otevírá cestu k zakládání dalších sbírek. Ale po dlouhé době cítím, že mě i vedlejší hráčské sbírky opět baví a naplňují.

SET

Zde se nekoná nic světoborného. Jedná se o výše zmiňovaný base set a několik zajímavých setů insertních. Dost jsem jich za mou sběratelskou kariéru zrušil, dost jich ještě založím. Opět mě zde nic extra nesvazuje a to je přesně to, co potřebuju.

CONCEPT

Asi nejzajímavější část mého sběratelského portfolia. Nebo možná lépe řečeno nejzábavnější. Aspoň momentálně to tak cítím. Baví mě vymýšlet různé koncepty a následně je realizovat. Dost často jsou tyto sbírky spojeny s mými oblíbenými Oilers a dost možná je to jeden z hlavních důvodů, proč mě tolik baví. Ale o tom přece sběratelství je.

Možná to celé nezní nijak speciálně nebo exkluzivně, ale mně tohle malé rozdělení vlilo čerstvou krev do žil a můžu díky němu spokojeně sbírat dál. Asi je to i tím, že mám zkrátka rád věci uspořádané a ohraničené. Budu rád, pokud někomu mé zamyšlení poslouží jako inspirace a pokud by měl článek zachránit byť jedinou sbírku před rozpadnutím, splnil by tím dokonale svůj účel.

Budu rád za případné komentáře a přeju spoustu nových sbírek,

Deiv.